PRACHY BEZ FILTRU EPIZODA 06
Kolik hotovosti je "tak akorát" a má penzijní spoření ještě smysl?
V šestém díle podcastu Prachy bez filtru se dostaneme k tématu, které v praxi řeší skoro každý: kolik peněz nechávat "v hotovosti" (na účtu nebo na spořícím účtu) a kdy už se z rezervy stává draze placený pocit klidu. Druhá půlka dílu pak otevírá otázku, která teď rezonuje mediálním prostředím: doplňkové penzijní spoření v portfoliu klienta vs. investice v ETF – zrušit, nezrušit, nebo ho chápat úplně jinak?
O čem je 6. epizoda podcastu Prachy bez filtru
Proč mají lidé často zbytečně moc hotovosti a jaký je reálný náklad "sušení peněz"
-
Jak určit optimální výši likvidní rezervy pro zaměstnance vs. podnikatele (a proč to není jen jedno číslo)
-
Proč se hodně lidí "zasekne" ve fázi sbírání informací a nikdy nezačne
-
DPS (doplňkové penzijní spoření) - kdy dává smysl, kdy je to jen alibi "už mám spoření na penzi vyřešené"
-
Co je DIP (dlouhodobý investiční produkt) a proč ho v díle zmiňuji jako efektivní doplněk
-
Předdůchod jako největší "skrytý benefit" doplňkového penzijního spoření
-
Proč zvyšování příjmu kvůli vyššímu státnímu důchodu nedává téměř nikdy ekonomicky smysl
Přebytečná hotovost - klid, který vás stojí statisíce
V díle se bavíme o typické situaci z naší poradenské praxe. Lidé (a často i podnikatelé) drží víc hotovosti, než reálně potřebují. Část je racionální rezerva. Jenže zbytek je často "pro jistotu", bez plánu.
Náklad obětované příležitosti (neviditelná ztráta)
Když peníze leží na spořícím účtu nebo běžném účtu, nevidíte "mínus" na výpisu. V dlouhém horizontu však platíte cenu za to, že kapitál nepracuje.
1 000 000 Kč držený 5 let mimo investice může znamenat rozdíl řádově stovek tisíc korun oproti dlouhodobému investičnímu portfoliu.
Klíčová myšlenka je ta, že rozumná likvidní rezerva je nutná, ale přebytečná hotovost je drahá.
Jak velká má být likvidní rezerva?
Likvidní rezerva by měla být u každého nastavená individuálně a rozhodně to není "jedno univerzální číslo", ale funkce rizika a životní situace.
Zaměstnanec: typicky 4–6násobek nezbytných výdajů
Dává smysl počítat s tím, že existují podpůrné mechanismy (nemocenská, určité sociální dávky apod.). Proto se rezerva často nastavuje jako 4 až 6 měsíců nezbytných výdajů.
Podnikatel: typicky 6–12násobek
Podnikatel je více "sám za sebe" – jak v osobním cashflow, tak v nepravidelnosti příjmů. Proto se doporučuje vyšší rezerva.
A důležitý detail, který v díle zazní:
-
je rozdíl mezi osobní rezervou a firemní rezervou
-
firma má svoje fixní výdaje, mzdy, závazky – a i tam dává smysl mít "železnou" část oddělenou od přebytečné hotovosti.
Praktická poznámka: rezerva nemá být "na jednom účtu jednoho člověka"
Zmínili jsme i velmi konkrétní riziko, které si mnoho lidí často neuvědomuje. Když je celá rezerva na účtu jednoho z partnerů a nastane fatální situace, druhý se k ní nemusí dostat. V praxi proto dává smysl rezervu rozdělit mezi partnery tak, aby byla dostupná i při krizových scénářích.
Proč lidé potřebují "vedení"? Problém není nedostatek informací, ale absence akce!
Mnoho lidí dnes dokáže dohledat informace, mají k dispozici videa, studie… ale poměrně často vidíme jiný problém:
"Sbírám informace tak dlouho, až nikdy nezačnu"
Tohle v díle zmiňujeme jako nejdražší chyba. Čím déle odkládáte rozhodnutí začít s penězi pracovat, tím víc platíte na:
-
inflaci,
-
promarněném složeném úročení,
-
a často i na vlastních emocích (nejistota, strach udělat chybu).
A tady nastupuje důležitá přidaná hodnoty poradce:
-
klient některé situace prožije jednou za život,
-
poradce je řeší opakovaně (krize, propady, refinancování, rodinné rozpočty, úmrtí, dědictví),
-
tím pádem umí předejít slepým uličkám.
Dědictví a krizové plány - téma, které lidé odkládají nejvíc
V epizodě jsme krátce otevřeli i poměrně silné téma, kterým je úmrtí a práce s pozůstalými.
Hlavní pointa:
- lidé se o tom často "stydí mluvit",
- partneři to někdy neřeší ani mezi sebou,
- přitom tyto věci mají zásadní dopady na majetek
Je dobré mít vyřešené účty s likvidní rezervou, majetek, závazky, přístup k informacím, nastavení dědění...
Proč je to relevantní "pro každého":
- buď na tvém příjmu někdo závisí (manželka, děti, ...),
- nebo máš majetek,
- nebo máš závazky,
- v každém případě je dobré řešit tyto otázky vlastně u každého.
Doplňkové penzijní spoření (DPS) - zrušit a nahradit ETF?
Aktuální téma, které dnes můžeme číst v novinových titulcích a na sociálních sítích: "Penzijko je drahé, kup si ETF." Než však uděláte neuvážený a zbrklý krok, pobavili jsme se o tom, kdy nám dává doplňkové penzijní spoření smysl.
DPS není hlavní motor renty. Je to doplněk.
I když si člověk 30 let posílá pravidelně peníze, typicky to vyjde na "doplnění důchodu", ne na kompletní rentu.
Zároveň se v díle opakovaně vrací myšlenka:
-
analyticky může ETF vycházet lépe,
-
ale reálně lidé často dělají špatná rozhodnutí (vystupují při propadech, mění strategii, panikaří).
Největší výhody doplňkového penzijního spoření?
1/ Bariéra proti chybným rozhodnutím
DPS má nevýhodu v nižší flexibilitě – ale přesně to se u investorů bez "vedení" může stát výhodou:
-
výstup je spojený s podmínkami, sankcemi, vracením příspěvků apod.
-
pro člověka, který s investováním nemá tolik zkušeností, a mohl by podlehnout emocím, je to "mantinel", který ho udrží v plánu.
2/ Předdůchod je důvod, proč DPS začne dávat velký smysl
V epizodě se jasně říkáme. Předdůchod (ne předčasný důchod) je velká přidaná hodnota DPS, protože:
-
umožní odejít dřív bez toho, abyste si zhoršili nárok na státní důchod jako u předčasného,
-
po dobu čerpání předdůchodu neplatíte odvody (zdravotní/sociální).
Shrnutí na závěr...
-
jako doplněk k běžnému investičnímu portfoliu dává doplňkové penzijní spoření smysl,
-
zejména když se plánuje předdůchod,
-
a často od určitého věku.
Pozor na "DPS jako fajfku" za splněný úkol
DIP jako modernější a efektivnější nástroj
Díl zmiňuje DIP (dlouhodobý investiční produkt) jako jeden z nástrojů, který může být efektivnější pro tvorbu renty než "tradiční" penzijní spoření – zejména v kombinaci s dalšími investicemi.
Pointa v kontextu epizody:
-
DPS může být doplněk
-
DIP může být flexibilnější nástroj pro dlouhodobé investování (v rámci pravidel)
-
důležité je, jak tyto státem podporované nástroje zapadají do vašeho finančního plánu a ne co je "nejlevnější na papíře".
Státní důchod a proč "zvýším si mzdu, ať mám vyšší důchod" často nedává smysl
Aby si člověk navýšil státní důchod o výraznější částku, musel by mít velmi vysokou hrubou mzdu a dlouhodobě odvádět vysoké částky. Přitom alternativně může kombinace investičních nástrojů (DIP + investice mimo DIP) vycházet výrazně efektivněji.
Důležité myšlenky ke státnímu důchodu tzv. "prvnímu pilíři":
-
parametry státního systému se mohou měnit, nemáme je pod kontrolou
-
demografie tlačí systém směrem ke stále "utaženějším" podmínkám
-
prvek nejistoty je vysoký
A padne i trefné přirovnání:
- státní důchod jako "aktivně řízený fond", kde portfolio manažer je zákonodárce – a ten se mění.
Co si z epizody ideálně odnést?
- Rezerva ano. Přebytečná hotovost ne.
- Rezerva se určuje individuálně (zaměstnanec vs. podnikatel) a má být dostupná i v krizových scénářích.
- Největší chyba je často odkládání akce.
- DPS nedává smysl jako "řešení důchodu", ale může dávat smysl jako doplněk – hlavně kvůli předdůchodu a behaviorálnímu mantinelu.
- Neřeš jen poplatky. Ptej se: co mi to řeší v plánu.
FAQ: Nejčastější otázky, které s klienty řešíme a které vám možná pomohou
Je doplňkové penzijní spoření horší než investování do ETF?
Na "papíře" může investice do ETF vycházet lépe. V praxi však DPS může pomáhat disciplíně a je jediným možností, jak využít předdůchodu. Důležité je, jak to zapadá do finančního plánu.
Kdy dává DPS největší smysl?
V epizodě zaznívá hlavně výhoda předdůchodu a práce s časem (od určitého věku, kdy lze splnit podmínky).
Kolik peněz držet na spořicím účtu?
Typicky jen to, co tvoří nutnou likvidní rezervu a peníze na krátkodobé cíle s cíle do tří let. Zbytek jsou často náklady obětované příležitosti.
Má smysl spoléhat na státní důchod?
Jako základní složka ano, ale z pohledu plánování renty je v systému velká nejistota a často nízká efektivita, pokud byste ho chtěli "dohnat" vyššími odvody.
Máte vlastní finanční plán? Ale přežil by realitu?
Pokud jste si při poslechu podcastu nebo čtení článku říkali:
"To dává smysl… ale jak to mám vlastně nastavené já?"
"Mám správnou rezervu?"
"Nespoléhám až moc na stát?"
"Co by se stalo, kdyby... ?"
Pak je možná čas podívat se na to systematicky. Ne jako další produktovou schůzku, které jste možná už zažili. Ale jako kontrolu odolnosti vašeho finančního plánu.
Nečekejte na další krizi, další propad nebo "až bude víc času". Finanční plán má dávat smysl i ve chvíli, kdy se věci nevyvíjí ideálně.
Začněte řešit majetek systematicky. Ne až zpětně.







