Životní pojištění, banko-pojištění a dluhopisy: co dělají lidé nejčastěji špatně?

Životní pojištění, banko-pojištění a "dluhopisy za 17 %": nejdražší finanční chyby, které lidé pořád opakují 

V téhle epizodě Prachy bez filtru jsme řešili tři věci, které mají jedno společné: lidi je často kupují "pro jistotu" a pak zjistí, že si koupili hlavně problém.

1. Životní pojištění - kdy dává smysl a kdy je to vyhazování peněz?

2. Bankopojištění k hypotéce - sleva na úroku, ale… za jakou cenu?

3. Dluhopisy s výnosem 17 % - nejčastěji jen hezký příběh s ošklivým koncem

Témata jsme rozebrali prakticky, bez marketingové mlhy.

Životní pojištění - ne každý ho potřebuje, ale většina bez něj hazarduje

Začněme nepohodlnou pravdou:
Životní pojištění není investice. A investice není pojištění. Míchání investování a pojištění do jednoho produktu (typicky investiční životní pojištění) byla historicky oblíbená disciplína finančního průmyslu – hlavně proto, že pro poradce znamenala vysoké provize.

Kdy životní pojištění dává smysl

Pojištění má logiku ve chvíli, kdy existuje reálná hrozba, která by mohla zničit váš rodinný plán:

• hypotéka / velký úvěr

• malé děti (závislé osoby)

• příjem domácnosti stojí na jednom člověku

• nulová nebo slabá finanční rezerva

• podnikání, kde výpadek příjmu bolí hned

V praxi typicky s klienty při přípravě plánů řešíme hlavně:

• smrt (zabezpečení rodiny / splnění cílů)

• invaliditu (největší průšvih, který lidé podceňují)

• závažná onemocnění (dopad na cashflow a životní režim)

A teď pointa:
Pojišťuješ miliony za stovky. Většinou nemá smysl pojišťovat rizika, která nemají zásadní dopad do životní situace klienta. Pro krátkodobé výpadky příjmu je lepší mít vytvořenou vlastní finanční rezervu, která mi pomůže nepříjemné období překonat.

Kdy je pojištění zbytečné (a klidně ho osekej)

Jakmile jsi ve fázi, kdy:

• už čerpáš rentu / jsi v důchodu,

• nikdo není závislý na tvém příjmu,

• máš majetek, který pokryje průšvih sám…

…tak připojištění typu denní odškodné, hospitalizace a podobné "drobnosti" často jen odčerpávají peníze, které by měly pracovat jinde.

Největší past pojistek: "máte toho hodně, tak jste krytí"

Tohle vídám ve smlouvách klientů často. Klient má v pojistce "od všeho něco", takže má pocit bezpečí. Jaká je však realita?

• spousta méně důležitých rizik pojištěná na směšné částky

• zásadní rizika (invalidita, smrt) pojištěná nedostatečně

• výsledkem je vysoké pojistné a slabá ochrana

Jak to dělat chytře? Počítejte si  "GAP"

Správná otázka u pojištění není "kolik platím". Správná otázka je:

Kolik bude domácnosti chybět měsíčně, když nastane průšvih? To je GAP (díra v rozpočtu). A z něj se teprve odvodí pojistná částka.

Jednoduchý příklad:
Když po nějakém zásadním průšvihu (může jím být třeba invalidita jednoho z partnerů) chybí domácnosti 30 000 Kč měsíčně, řešíte pojistnou částku v milionech – ne "500 Kč/den za zlomenou ruku".

Zdravotní dotazník: alfa a omega. Bez toho je pojistka jen drahá pohádka

Tohle je nepopulární téma, ale důležité:

Když ve zdravotním dotazníku něco zamlčíš, pojišťovna může neplnit nebo vypovědět smlouvu. A pak je úplně jedno, jak krásně bylo vaše pojištění "nastavené".

Chceš jednoduché pravidlo?

• buď brutálně poctivý v dotazníku

• a když ti poradce naznačuje "to tam nepiš", tak utíkej a poohlídni se po jiném

Banko-pojištění k hypotéce: sleva na úroku dnes, problém zítra 

Banky to umí prodat skvěle:
"Když si vezmete pojištění schopnosti splácet (tzv. PPI neboli "Payment Protection Insurance"), dáme vám lepší sazbu."

Někdy to může krátkodobě pomoct (třeba kvůli bonitě), ale ten hlavní problém je jinde:

Proč je banko-pojištění ve většině případů špatný nápad?

• pojištění je navázané na banku → hůř se refinancuje

• u většiny mladších klientů dává smysl být pojištěný individuálně, protože mladší klient je pro pojišťovnu méně rizikový

• při změně zdravotního stavu můžeš být od příští fixace "nepojistitelný" → zůstaneš uvězněný

• plnění často jde primárně na splacení úvěru, nemáš svobodu v tom se rozhodnout, co s pojistným plněním uděláš

• je to produkt banky, ne tvůj finanční plán

Lepší model životního pojištění je ten, kdy si hypotéka žije svůj život a pojištění máš sjednané individuálně podle potřeb rodiny.

Bonus point:
Když přijde závažný problém, rodina často nepotřebuje "splatit hypo za každou cenu". Potřebuje cashflow a čas. A to individuální pojistka umí řešit líp.

Refinancování hypotéky: není to jen o sazbě. Je to o strategii 

V epizodě jsme rozebrali věc, kterou spousta lidí ignoruje a to je skutečnost, že refix / refinancování hypotéky může být pro klienta příležitost:

• vytáhnout část hodnoty nemovitosti (volné LTV)

• vytvořit si likvidní rezervu

• naředit koncentraci majetku v jedné nemovitosti

Češi mají vysokou koncentraci majetku v nemovitostech. Hodně lidí má 80–90 % majetku v nemovitostech. A pak stačí jeden problém (výpadek příjmu, rozvod, nemoc, neočekávaný vývoj nemovitostního trhu) a situace se může zkomplikovat.

Proč někdy dává smysl "vytáhnout peníze z nemovitosti"

Když si vezmeš například 500 000 Kč navíc a splátka ti vzroste třeba o 2 500–2 700 Kč měsíčně, polož si otázku:

Jak dlouho bych si jinak tuhle rezervu tvořil?
A co když tu rezervu potřebuješ teď – ne za 12 let? A při dlouhodobém investování dává největší smysl zainvestovat co nejvyšší objem majetku co nejdřív. Složené úročení pak funguje s vyšším objemem peněž dříve, než kdybychom podobný objem investovali pravidelně.

Ano, rizika existují (úrok, trh, disciplína). Ale jako strategie to může dávat velký smysl – pokud to zapadá do finančního plánu.

Dluhopisy s výnosem 17 % p. a.? Když to zní moc dobře, je to většinou moc dobře… pro někoho jiného 

Tahle část epizody se věnovala "lákavým výnosům" a "zaručenému zhodnocení" v dluhopisových emisích a  byla skutečně "bez filtru".

Dvě otázky, které když si zodpovíte, zjistíte, že velká část dluhopisů je pro vás zcela nevýhodných

1. Proč si firma půjčuje za 17 % p. a. a nejde do banky pro úvěr za 6–8 % p. a.?

2. Kolik musí vydělat, aby zaplatila 17 % p. a. + náklady na distribuci?

Pozor na marketingová prohlášení, kterými se emitenti snaží vzbudit zdánlivou důvěryhodnost:

• "zajištěno mateřskou firmou" (to může být klidně firma, která nemá žádnou hodnotu)

• "schváleno ČNB" (prospekt ≠ kvalita, prospekt znamená hlavně splněné formální náležitosti, které ČNB požaduje) 

Dluhopisy v portfoliích určitě dávají smysl

U dluhopisů je potřeba rozlišovat mezi neveřejnými, nekvalitními a nelikvidními emisemi na jedné straně a na druhé straně použitelnými dluhopisovými nástroji, kterými mohou být:

• obchodovatelné emise,

• jednotlivé kvalitní emise s rozumnými podíly v portfoliu klienta (jednotky % portfolia),

• diverzifikované dluhopisové nástroje, kterými mohou být dluhopisové fondy a dluhopisová ETF

Pointa z epizody:
Kdo má investiční portfolio menší, často si nemůže dovolit "jednu emisi" – protože koncentrace takové emise je příliš vysoká a to je příliš rizikové.

Proč se nesnažíme předpovídat budoucnost a proč je to dobře? 

V závěru epizody jsme se dotkli jedné věci, která se v investování systematicky přeceňuje a to jsou predikce vývoje.

Kam půjdou trhy? Co udělají sazby? Která třída aktiv "vyhraje" letošní rok?

Upřímná odpověď je taková, že to neví nikdo. Ani centrální banky, ani investiční banky, ani "experti" na sociálních sítích.

A právě proto nestavíme finanční plány na odhadech, ale na:

• pravděpodobnosti

• statistice

• diverzifikaci

• a dlouhodobé disciplíně

Jak v podcastu zaznělo:

Investiční poradce je trochu jako meteorolog – ví, jaké jsou zákonitosti, ale netuší, co přesně se stane.

To ale není slabina. To je důvod, proč má smysl rozkládat riziko a ne sázet na jeden scénář.

Proč diverzifikace funguje i když se může zdát nudná?

V epizodě padla zmínka o klasickém grafu, který už roky publikuje ve svých reportech investiční banka J. P. Morgan a ze kterého je patrné, že

• každý rok je nejlepší jiná třída aktiv

• žádná třída nevyhrává pořád

• jediné, co dlouhodobě "drží", je rozumně poskládané portfolio

To je přesně důvod, proč:

• nesázíme většinou všechno na akcie

• ale ani neutíkáme do "jistoty" dluhopisů s 17 %

• a už vůbec nestavíme majetek jen na jedné nemovitosti

Diverzifikace totiž není o maximalizaci výnosu. Je o tom, abych přežil špatná období a nemusel dělat hloupá rozhodnutí ve špatný čas.

Největší investiční výhoda je vaše trpělivost

V úplném závěru jsme rozebrali některé známý citáty čerstvého "důchodce" Warrena Buffetta.

Kapitálový trh je mechanismus, který přesouvá peníze od aktivních k trpělivým.

Tohle je realita, která nemusí být populární, ale dlouhodobá čísla ji potvrzují znovu a znovu. Investování může být v počátku frustrující a nudné. A přesně proto funguje jen pro ty, kteří vydrží. První milion je nejtěžší, pak se však hra začíná měnit...

• 10 % z 10 000 Kč = 1 000 Kč → emoce žádné

• 10 % z 1 000 000 Kč = 100 000 Kč → už to cítíš

Jakmile:

• výnosy začnou být v absolutních číslech zajímavé

• a někdy dokonce přesahují příjem z práce

…mění se psychologie investora. A to je moment, kdy si uvědomíš, že jsi před roky začal a nic "nezkazil" svou aktivitou a mícháním emocí do investování.

Nevíš, jestli máš životní pojištění nastavené dobře a v souladu s plánem? 

Pokud sis u čtení říkal/a "tohle dává smysl", ale nevíš, jestli to máš nastavené dobře i u sebe, pojďme se na to podívat spolu.
Na úvodní schůzce projdeme:

• nastavení finančních cílů a finančního plánu

• jestli máš pojištěná důležitá rizika, nebo jen "hlouposti", které vypadají dobře na smlouvě

• kde zbytečně utrácíš svoje peníze

• a jestli tvůj plán dává smysl i ve chvíli, kdy se věci nevyvíjí ideálně

Domluvte si nezávaznou konzultaci a společně začneme pracovat na vašem zajištění a finančním plánu.